sobota 4. května 2013

EoB3: Hlouběji v doupěti zla

Druhé patro nás přivítalo svou chladnou náručí a na uvítanou na nás poslalo čtyři rytíře. Pustili jsme se do nich avšak zvláštní bylo, že když jsme do nich píchali, netekla žádná krev a poté co konečně padli, tak v brnění kromě smradu, nic jiného nebylo.. inu co, pokrčil Rampa rameny a šli jsme dále.

Toto patro nebylo nijak rozlehlé, brzy jsme jej celé prošli ale přitom cestu dále nenašli. Zvláštní bylo to, že jsme narazili na potvory podobné přerostlým škorpiónům, které místo aby na nás zaútočily, tak se raději klidily z cesty.. další zvláštností byl výklenek, nad nímž visela cedule na které bylo vytesáno něco ve smyslu „cesta se ti zjeví, když uslyšíš řev bestie“. Podle otce Johna to prý znamená, že když do výklenku něco dáme, tak si nějaká bestie zařve a ukáže se nám tak cesta dále... Moc důvěryhodně to neznělo, ale protože nikdo jiný neměl další nápad tak jsme postupně všichni vysypali batůžky a jali se dávat věci dovnitř. Po nějaké době však naše blbnutí přineslo své ovoce, po tom co do výklenku položil Delmair ukradený prsten z předchozího patra tak nejprve zmizela stěna a hned na to jsme uslyšeli řvát ty bestie ale to už se z chodby na nás začali hrnout ti přerostlí škorpióni.


Byl to ale pěkně tuhý boj, sviňáci byli řádně tuzí a jejich klepeta nepříjemně přesná a každý jejich zásah notně bolel a aby toho nebylo málo, tak do nás ještě pouštěli elektrické blesky. Nakonec jsme sice tuhle řež ustáli, ale notně dlouho pak trvalo, než jsme si vylízali rány a vydali se na průzkum nově přístupné části patra.Procházeli jsme dlouhé, pusté chodby, semotamo na nás juklo oživlé brnění a vůbec nic co by se dalo sebrat a zpeněžit... Našli jsme ještě nějakou laboratoř na vývoj zbraní, ale vybavení co tu bylo nám nebylo k užitku, naše zbraně byly podstatně lepší...


Pak jsme ale vlezli do nějaké chodby kde nás kupředu popostrkávali bodce, které vyjížděli z podlahy, no co k tomu dodat byli jsme nasraní a rozpíchaní, takže brnění co nám vlezlo do cesty, padlo na jednu ránu.Nakonec jsme se dobelhali do slepé chodby, v níž ze stropu viselo nějaké splachovadlo, inu co s ním, Wolf za něj zatáhl a co se nestalo! Odsunula se část stěny a odhalila nám schodiště vedoucí do dalšího patra. Takže vyčůrat, umýt a pořádně se prospat před dalším patrem!


Žádné komentáře:

Okomentovat